Ing. Antonín Seďa - člen Poslaneckého klubu, poslanec PS PČR22.07.2016 Poslední výrok kandidáta konzervativní strany na funkci amerického prezidenta Donalda Trumpa vzbudila nebývalou pozornost zejména evropských, ale i českých politiků. Pomineme-li běžící předvolební kampaň a skutečnost, že řada výroků kandidáta nebude v budoucí shodě s výroky prezidenta, je třeba se nad těmito slovy zamyslet. Zejména proto, že kritika černých pasažérů zaznívá z Aliance několik let a přes změněné hrozby a zostření bezpečnostních rizik se stále mnoho neděje. Ale abychom nezabíhali daleko, je třeba mít řadu informací, které ukazují na kritizovanou skutečnost v řadě evropských armád.

Severoatlantická smlouva je postavena na kolektivní obraně podle jejího článku 5. Nicméně málo se zdůrazňuje a v nové Bezpečnostní strategie ČR opět vypadl, článek třetí, jež hovoří o povinnosti členských zemí NATO budovat své obranné schopnosti, které poté lze použít pro vlastní obranu i pro obranu aliančních partnerů. A pokud vezmeme za bernou minci skutečnost, že 73% veškerých schopností NATO, včetně výdajů, zajišťují USA, pak se není co divit, ostrým slovům Donalda Trumpa. Pro připomenutí, doporučující závazek pro obranné výdaje činí 2% HDP pro každou zemi a v současné době pouze pět zemí z 27 tento požadavek splňuje. Pro připomenutí kapitola 307 Ministerstva obrany činí 1,1% HDP s tím, že existuje dohoda o postupném navyšování armádních výdajů na 1,4% HDP do roku 2020. A připomenu, že Senát zamítl minulý týden návrh ústavního zákona na uzákonění těchto výdajů na 2% HDP s přechodnou dobou do roku 2025.

Ale nejde ani tak o velikost výdajů na obranu, jako o schopnosti čelit jednotlivých bezpečnostním hrozbám. A opět připomenu údaje z minulého roku. USA snížily své vojenské výdaje o 0,4% a v současné době mají 1,433,155 vojáků. Naproti tomu Ruská federace zvýšila vojenské výdaje o 97% s počtem vojáků 771 tisíc. A Čína dokonce navýšila armádní rozpočet o 167% s nejvyšším počtem vojáků 2,333,000. Připomenu, že všech 28 členských zemí EU disponuje s počtem 1,526,000 vojáků a v roce 2015 bylo průměrné snížení obranných výdajů o 9%. Ale nejen toto srovnání je alarmující. Připomenu novou Koncepci rozvoje Armády ČR do roku 2025, která pro své požadované schopnosti bude postrádat 65 miliard korun a to za předpokladu dodržení smluvního rámce na postupné navyšování armádního rozpočtu. Problém naší armády je také v nedodržování poměru mandatorních a běžných výdajů a výdajů na investice, v nenaplněnosti naší armády či snížení naší prioritní specifikace ze šesti oborů toliko na dva. A také několikaleté nedočerpání schváleného ročního rozpočtu.

Nedávno prezident Parlamentního shromáždění NATO Michael R.Turner (USA) vydal shrnutí s názvem Odstrašení k obraně: Dodání NATO slibů, které si můžete přečíst na www.nato-pa.int. Tato publikace mimo jiné shrnuje bezpečnostní vývoj ve světě, nové strategické reality z pohledu zajištění bezpečnosti v 21. století, nebezpečí balistických raket, změny v ruské bezpečnostní i zahraniční politice, nové hrozby jako je hybridní válka, opětovné posilování nukleárních zbraní či formy kybernetické a informační války. Navrhuje zesílení odstrašující pozice NATO, zejména v posílení konkrétních schopností Aliance. Zároveň je nutno si uvědomit, že posílení této pozice jde ruku v ruce se zvyšováním schopností jednotlivých členských zemí Severoatlantické aliance. Ano, již slyším nářek o novém kole zbrojení a o nové studené válce, s tím souhlasím, ale na straně druhé je nutno, aby NATO v rámci zachování bezpečnosti svých zemí reagovala na nové hrozby či změněnou bezpečnostní situaci. A to pokud možno pružně, rychle a na principech odstrašení.

Kolektivní obrana a závazky z ní plynoucí jsou dvě strany téže mince. A je zodpovědností každé jednotlivé země, jak se k těmto závazkům postaví, protože bezpečnost je nedělitelná a je pro každého občana zásadní. A když se vrátím ke slovům kandidáta na amerického prezidenta, pak je nutno vzpomenout další fakta. V roce 1990 působily v Evropě americké jednotky v počtu 225 000, v loňském roce to bylo něco málo přes 40 000 vojáků. A tento rozdíl měl být nahrazen počty a schopnostmi evropské části Aliance. Z tohoto důvodu a z důvodu zhoršující se bezpečnostní situace summit ve Varšavě přijal několik opatření. Tou první bylo uvědomění si hrozby ze strany Ruské federace, která ve své vojenské doktríně označila NATO za svého protivníka.A přesto, že ČR je členem Aliance, někteří občané jakoby nechtěli pochopit, že to nebylo NATO, ale RF, která takto rozhodla. Druhým opatřením je znovu potvrzení nukleárního odstrašení Aliance. Třetím je správná rovnováha mezi připravenou obranou a rychlými posilami, reagujícími na zhoršení bezpečnostního prostředí. Dalším z opatření je nutnost nového impulsu ve vytvoření alianční protiraketové obrany. A posledním opatřením ke zvyšování obranyschopnosti je postupné zvyšování armádních výdajů k 2% HDP a k 20% na investice na modernizace a ke zvyšování obranných schopností armád jednotlivých členských zemí NATO.

 

Ing. Antonín Seďa

  • Člen Poslaneckého klubu
  • poslanec PS PČR

 

Zde zadejte